Akce V: terénní exkurze Broumov – Sucho kolem nás

Jde o vodu

V neděli 17.6. jsme uspořádali díky Maiwaldově akademii, Královéhradeckému kraji, klášteru v Broumově a krajině kolem Broumova terénní pochůzku. Jejím cílem bylo zjistit, v jaké kondici je voda a krajina v okolí města.

Pro většinu dorazivších, některých již i skalních příznivců místních vod, překvapilo, že stačí vyjít pár set metrů za humna a objeví se svět eroze i sotva tekoucí vody.

Tok u sýpky ve Velké vsi, který byl naším cílem, byl kdysi tvrdě technicky upraven v celé délce. Byl narovnán, zahlouben a opevněn ve dně žlabovkami. Technický stav se ale stal minulostí, neboť i přesto, že tok je dlouhý od pramene k silnici jen 1,4 km, dno je místy o metr hlouběji než žlabovky, místy jsou žlabovky zcela zaneseny metr silnými sedimenty a místy betonové opevnění dna ční ve vzduchu v boku koryta. Korytu je hloubeno jak dnovou tak boční erozí. To je příčinou vysychání nivy na straně jedné, a rychlých přívalů vod spojených s transportem velkého množství půdy do nižších poloh. Jak jsme si ukázali později na mapě, velká část území je navíc odvodněna melioracemi. Velký snos půdy s živinami způsobil, že původní květnatá louka nivy kolem toku je plná kopřiv.

Rybník Břídlo měl posloužit pro odběr a mikroskopování vodního života. Bohužel jsem zaznamenali pouze život na hladině (vodoměrky a bruslařky), přestože voda byla silně zakalena. Při odběrech jsme chvíli sbírali odpadky, ale bylo jich tolik, že jsme toho nechali a dáme vědět na městský úřad. Je nepochopitelné, proč lidé dělají nepořádek a zejména u vody. Nedostatek života a zakalená voda v rybníku je

Nefunkční niva

zřejmě výsledkem špatné konfigurace litorálu (mělké vody do 60 cm hloubky) a profundálu (hluboké vody) v souběhu s nezvykle vysokými teplotami.

Vodní živáčky jsme objevili až ve Stěnavě na permských výchozech asi 300 m pod horní Vebou. Část výpravy sundala boty a vypravila se přímo do toku. Pod kameny nalezli chrostíky a na skalním podkladě i ruduchy, známka docela čisté vody.

Poté jsme se přesunuli do klášterních prostor pro environmentální výchovu, kde byly již připraven mikroskopy na donesené vzorky.

Poté Jiří Malík odprezentoval přednášku o příčinách sucha. Ty nespočívají jen v klimatické změně, ale i celé řadě lokálních příčin, které způsobily zničení malého oběhu vody v krajině. Krom poškození toků a vysušení niv, jde o i špatnou skladbu lesa (smrkové monokultury vysušují) a zejména o vysušení a utužení půdy průmyslovým zemědělstvím (chemizace a těžké stroje spolu s malým podílem organické složky v půdě zabíjí půdní život- edafon) s vlivem meliorací. Proto na jaře odteče příliš mnoho vody a přes léto toky vysychají.

V závěru přednášky Malík naznačil, jak bojovat se suchem. Půjde nejen o zádrž vody v krajině pomocí přírodě blízkých opatření (meandrující toky, rozlivy do niv, nové tůně a rybníky či poldery) a transformaci zemědělství i lesnictví.

Žlabovky v průběhu desetiletí zanesené a opět odkryté přívalovými dešti

V průběhu přednášky probíhala i živá diskuze, včetně dotazů na řešení konkrétních vodních kauz ze strany návštěvníků akce.

Na konci akce byl poprvé představen veřejnosti unikátní záměr našeho spolku Živá voda na zádrž vody v celé ploše povodí na Zdoňovsku o rozloze 20,5 km2

Tímto zároveň spolek děkuje za zázemí a organizace celé akce i všem, kteří se na akci podíleli a zúčastnili se jí, čímž vyjádřili i to, že jim osud krajiny našeho domova není lhostejný.
 
 

Protržená hráz se zbytky manipulační soustavy

Odběry vody na hrázi Břídla

Začínající hydrobiolog

Vcelku čistá Stěnava na vtoku do města – jedna z mála dobrých zpráv

Úvodní slide prezentace

Zcela nová, kriticky závažná situace posledních let – rozpad polárního větrného víru a tryskového proudění

«
»

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *