Živá krajina – (univerzální) model adaptace krajiny na změnu klimatu (pomocí Krajinného plánu ČR/EU)

15. února 2020 | 0 komentářů

Obec Křinice. Plná plocha – povodí o rozloze 20 km2. Návrh konturové krajiny, který komplexně reaguje na všechny výzvy, kterým bude krajina čelit v souvislosti i se změnou klimatu, která již přechází v klimatickou krizi a zároveň obnovuje základní hydrologický režim k r. 1844 s možností začít konturové agrolesní hospodaření.

Vážení přátelé, kamarádi, spolupracovníci.

Omluvte odmlku na našem webu. Byla způsobena naším přetížením ohledně snahy dobrat se státní či jakékoli jiné podpory našeho know-how adaptace krajiny na změny klimatu, které jsme vtělili do pilotního Modelu Křinice, které vidíte na obrázku.

Živá voda bude dělat Živou krajinu

Snažili jsme se o podporu rozšířit naše know-how do celé ČR jako univerzální lék na poničenou krajinu – hledali jsme zatím marně zdroje jak finanční, tak na vlastní realizace (také marně). Až na výjimky (díky MMR, díky MAS), jsme zatím nepochodili. Přitom již máme komplet recept, jak napravit krajinu kdekoli.

Po návštěvě 3 ministerstev, některých ministrů, desítek poslanců i senátorů, mnoha přednáškách, desítkách konzultací s mnoha experty se ukazuje (je to na knihu, takže shrnu v kostce), že postup nápravy krajiny či adaptace je chaotický nebo nulový. Jeden vědec to shrnul za mně do věty: jako když sype po ČR mák, a já dodávám – chaoticky. Důvodem je i to, že například udělat projekt dle našeho návrhu na 20 km2 stojí 1 mil. Kč. I když je projekt či studie zpětně uznatelným nákladem, o dotaci musíte žádat až po stavebním povolení. Do té doby tedy musíte prostředky alokovat a doufat, že dostanete stavení povolení a žádost bude akceptována ze strany OPŽP, kam většina našich opatření, šitých dle metodik a potřeb státu, míří.

S tak velkými alokacemi respektive, že by někdo chtěl dělat tak velká území najednou, nikdo ale na ministerstvech nepočítal. Pokud ale nepůjdeme systémově a po velkých územích, od pramene dolů, nemáme šanci stihnout klimazměnu a zavřít nůžky čím dál většího vysychání krajiny. Proto se ani moc nevládek do adaptačních opatření nepouštělo. Věřme proto, že plánovaná změna parametrů OPŽP – kdy jsou v návrhu na nové dotační období nevládky vypuštěny, je jen nedopatřením.

Mám-li shrnout měsíce našich výzkumů, které asi krom nás nikdo neprovedl: jednotlivé přístupy jsou krom různých nedostatků často i disproporční a roztříštěné, některé nekonkrétně  opakují vymyšlené. Chaos zvyšuje i protichůdnost či nenávaznost lokálních, krajských či národních struktur. To je asi největší bolest, co je nutné státu vyčíst: neřídí, nekoordinuje, nezavádí systematický, jednotný, natož komplexní přístup ke krajině! Tím ztrácíme čas, který už nemáme, lidskou energii i finance.

Shrnu-li: adaptace na klima v ČR je spousta krásných slov na všech možných úrovních za docela dost peněz, ale praktické řešení (krom našeho) je v nedohlednu. Což jsem před týdnem sdělil i na Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu při MŽP ČR.

Řada přístupů i na stovkách stran textu (včetně například slovenských pokusů adaptace krajiny) končí obecnou proklamací: mělo by se udělat to a to, někdy není dokonce ani řečeno, kde, natož opatření umístit přesně.

Dotační tituly v ČR, i když se notně zlepšily možností dostat i na část opatření 100% dotaci, zatím neodpovídají skutečné potřebě, jsou příliš složité, s časově i administrativně příliš náročnou přípravou žádostí.

Jaké přístupy ke krajině s u nás vyskytují?

Identifikovali jsme cca 10 přes přístupů ke krajině. Hned na úvod řeknu, a váhal jsem to napsat dlouho, že naše know-how je nejdále a nejvšestrannější, protože je univerzální – zejména komplexním přístupem ke krajině jak na lesní, tak i zemědělské půdě a jsme připraveni sjednotit a zahrnout i Zeleno-modrou infrastrukturu v zastavěných územích i všechny ostatní přístupy, bude-li třeba, což u většiny jiných říci nelze. Ale hlavně máme vymyšleno, jako naše know-how sdílet (tzv. replikace), kdy máme připraveno k jarnímu školení 57 lokálních koordinátorů na min. 2500 km2 po celé ČR pro začátek. Máme tedy zásadní a nejvyšší míru participace s veřejností a jasnou vazbu na státní databáze a administrativní přístupy (podklad pro komplexní pozemkové úpravy, plány oblastí povodí (opatření typu A), adaptační strategie a územní plánovaní. Navíc máme vymyšlenou strategii, jak zpracovat celé území ČR, které by se poté stalo pilotním pro EU aj.), což umožní i srazit finanční náklady na adaptaci v ČR i jinde na minimum.

Z dalších strategií nápravy krajiny, zejména zadržení vody v ploše povodí je nejdále Povodí Vltavy (a Středočeský kraj) i díky profesoru Ing. Kvítkovi a Ing. Kulhavému z VÚMOP. Územní plány krajiny MMR jdou zatím ohledně systematičnosti přístupu (krom nás) nejdále, ale program nemá ani lidi ani peníze na pokračování (výstupem jsou patrně pouze papírové mapy?). Vlastní návrh MMR zaujímá úctyhodných 23 % území ČR, je však spíše jen generelem záměrů na vymezených plochách – způsob opatření je vymezen pouze obecně a nepříliš přesně, návaznost opatření je zatím nejasná. Chytrá krajina Amálie pana rektora ČZU Skleničky řeší vodní a energetickou bilanci ZPF. VÚMOP se snaží apelovat na zlepšení stavu půdy a podle Poziční zprávy MŽP a MZe o plnění adaptace zatím marně vyřešit retardaci vody v systematickém odvodnění a melioracích. SMART Česko od SMO je zatím jen idea bez know-how.  Vodavkrajine.cz MŽP je pouze ve stádiu (grafického?) pokusu. LČR sice chvályhodně „jedou bomby“ v tůních a rybnících, ale postrádáme nutně návaznost na krajinu mimo les a větší razanci na přírodě blízká řešení. Další pomoc k řešení krajiny představuje ideově vynikající webová prohlížečka pro zemědělce LPIS, poskytující informace na jednom místě pro řadu úloh (ale ne všechny potřebné) v krajině. Na územích, které jsme řešili, však nepostačuje ani k řešení půdní eroze (silně podhodnocuje) ani systematického odvodnění např. I Protierozní kalkulačka, jako dobrý nápad, zemědělskou praxi však neovlivňuje, stejně jako LPIS, dostatečně. Z aktivit nevládních je našemu srdci nejblíže Pestrá krajina Asociace soukromého zemědělství, jež ba naopak mohla náš model využít jako své konkrétní know-how. Systémové změny podporující jsou pak Koalice pro řeky a Platforma pro krajinu.

Krom nás žádný z přístupů zatím neřeší ani plnohodnotně replikaci, ani správnou velikost honu s ohledem na konkrétní místo, ani modelaci záplav či srážkových přívalů kdekoli na celém území po 10 cm, ani systematický záchyt horizontálních srážek, obnovu základního hydrologického režimu a říční krajiny k roku 1844, ani protivětrnou funkci zeleně či konturové agrolesní hospodaření, jehož naše nová struktura krajiny bude podkladem, ani plán sjednotit dálkový průzkumu země s péčí o krajinu.  A narozdíl od nás neřeší ani žádná participativní přístup, pokud je mi známo.

Z výše uvedených důvodů jsme se rozhodli založit Národní ústavu pro integrovanou krajinu, který by sjednotil všechny snahy řešení krajiny, umožnil by získat platformu pro plnou kooperaci jednotlivých výzkumných institucí i státní či privátních subjektů s cílem vytvořit krajinu odolnou vůči klimatu nejen zádrží vody a nápravou krajiny, ale i energetickou a potravinovou soběstačností regionů. httpss://rejstrik-firem.kurzy.cz/08583820/narodni-ustav-pro-integrovanou-krajinu-z-u/statisticky-urad/

Aby bylo jasně rozumět, co přináší naše know-how, měníme název pro naší aktivitu, jak uvedeno v názvu. Značka je Živá krajina.

Těší nás, že MMR odbor regionálního rozvoje, projevil zájem o náš model (s výhledem možné spolupráce).

Děkujeme všem za pozornost a podporu a šíření tohoto sdělení. Vybízíme touto cestou všechny subjekty řešící krajinu ke spolupráci a k nalezení jednotného přístupu a řešení.

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Facebook

Spolupráce