Ani deště v uplynulých dnech vyprahlým polím příliš nepomohly. Úrodu to poznamenalo. Podle odborníků se podobná situace může opakovat stále častěji. Lidé ze spolku Živá voda z Broumovska nabízejí řešení. Učí, jak jde vodu v krajině jednoduše udržet.
Takto okomentoval výbornou reportáž o naší práci web ČT24. Šlo to v Událostech v regionech v 18:00 na ČT1, 28. 8. 2018. Děkujeme.
Nekdo uz delsi dobu bojuje s timto problemem.Dokonce ma i reseni,ale zatim ho nikdo neposlucha!!!
httpss://www.youtube.com/watch?v=GTyJHt8H3Ag
PS:Zajimejme se o prirodu a vsemu porozumime.
My to řešíme od roku 2005. Nelze však zúžit otázku klimatické změny pouze na to, že napravíme pevninu a bude vše dobré. Není tomu tak, je zároveň potřeba opustit fosilní paliva.
odkaz na report je už neplatný
Obávám se, že voda v mokřadech,na loukách po odstranění funkčnosti meliorací, ve vytvořených meandrech potoků okolní krajině nijak nepomůže, tak jako nepomáhají údolní přehrady. Vzduch je sice vlhký a dobře dýchatelný, ale vítr se ho ihned zmocní a vodu v něm obsaženou odnese pryč. Kdo byl někdy v létě u moře, viděl, jak je okolí moře vyprahlé, miliony kubických metrů vody na dohled a hasiči v případě požárů jen pár set od moře nemají vodu na hašení! Několik desítek metrů od moře rostou pouštní rostliny, takové nám ukazovali!. Kdo si vyjde kilometr nad letovisko, vidí jen jakési křoví (janovec), uschlou trávu a ubohá políčka, ale naskytne se mu nádherný rozhled na moře. A na ostrovech nemají pitnou vodu.
Obávat se můžete, ale nemáte pravdu. Je to vyzkoušeno. Krajina právě potřebuje vodu a odpar, aby se obnovil malý oběh vody. A jde také o to zvýšit záchyt horizontálních srážek. A pokud občas zaprší, voda bude. Právě je zásadní rozdíl mezi přehradami (bodová zádrž) a námi plánovaná celoplošná zádrž. Jinak letos systém tůní, které tu máme, fungoval skvěle, tj. voda v nich byla celý rok. Dříve tam byl meliorovaný tok, který byl většinu roku suchý. PS: Meliorace právě vodu odvádí rychle, takže my ji zadržíme.
Hydrobioklimatologové, meteorologové, zelení a duhoví aktivisté a ekowindové se mi vysmějí, protože oni vědí všechno nejlépe. Domnívám se, že za suchem a horkem posledních let stojí větrné elektrárny na severozápadě Evropy. Větrné elektrárny odebírají z větru značné množství kinetické energie, která mu v dalším pohybu chybí. Kromě toho se za „větrníky“ tvoří turbulence. Němečtí provozovatelé větrných elektráren žehrají na to, že v místech kde jich je víc, jejich Windturbinen pracují třeba jen na 80 procent, protože síla větru je zeslabená. Možná proto se postupně prosadilo jihovýchodní proudění vzduchových mas. Všimněme si, že ještě před 15 lety vál vítr převážně ze severozápadu a z Atlantického oceánu přinášel vodní srážky a z jihovýchodu vál vítr výjimečně. Dnes je tomu přesně naopak, vítr ze severozápadu vane zřetelně méně a o to více vane suchý a horký vítr z jihovýchodní Evropy a severní Afriky. Soustavu větrných elektráren na severozápadě Evropy ( jen v Německu jich stojí 25000, v Dánsku 6000, další stojí v Norsku, Beneluxu, Francii, Velké Británii a jinde) můžeme považovat za hráz zpomalující původní přirozené proudění vzduchových mas z Atlantického oceánu. Nikdo mi nevymluví, že takový vysoký počet „větrníků“ nemá žádný negativní vliv na životní prostředí. Jestli je moje domněnka správná, situace se bude zhoršovat, protože počet větrných elektráren se zběsile zvyšuje, a to nejen zde v Evropě, ale i na americkém a asijském kontinentu. Jenom Číňané jich postaví údajně 35 denně!
No to jste opravdu vedle. Za prvé: srážky nepřináší vítr do 50 či 100 m, ale mnohem výše – z kilometru například. Takže větráky za to nemohou. Postřeh máte dobrý – ano, změnil se běh větrů. Za to ale může jen a jen globální oteplování, které narušuje polární vortex a jet stremy. Více o tom zde: zivavoda.biz/brozura, kde je i link na naši prezentaci, která jako první v ČR seznamuje s podstatou tohoto jevu.