V Zaháňském salónku (pokud jde tedy o Kněžnu Zaháňskou, tak Ratibořice a okolí byly průkopníkem prostřednictvím Schambourg-Lippe v zavlažování lučních niv, což chceme obnovit. K občerstvení na stole stále dost neuvěřitelně voda TOMA – Natura z Teplic nad Metují, jejíž část infiltračního pásma spadá do území řešeného Modelem Zdoňov) otevřel téma pan předseda komise Jiří Burian a pan místopředseda komise Petr Orel.
Pánové vysvětlili cíle komise, která hodlá pomoci s řešením jak legislativy, která se k tématu váže, tak i spolupráci s vládou při řešení problémů s nedostatkem vody v ČR.
Když pohlédneme zpět, je vznik stálé senátní komise Voda – Sucho logický a potřebný. Již v r. 2008 na základě jednání v Senátu, byla projednávána problematika zásobování obyvatelstva pitnou vodou, což vedlo i k otevření několika výzev v Operačním programu Životní prostředí.
V nedávné minulosti Senát pod patronací paní senátorky Seitlové a pana senátora Orla, inicioval zcela nezbytné veřejné slyšení ke kanálu Dunaj-Odra-Labe, kde funkci zpravodaje k DOL plnil senátor Václav Hampl, předseda výboru pro záležitosti EU. Zde jsem měl i tu čest vystoupit. V kuloáru jsem konzultoval se dvěma zmíněnými senátory právě Model Zdoňov, kdy mi byla přislíbena účast a možnost představení MZ na senátní komisi Voda – Sucho. A ta právě přišla.
Z hostů zahájil představením „chytré“ krajiny Amálie rektor ČZU a člen vládní komise Voda – sucho pan Sklenička. Na pozemcích ČZU o rozloze cca 0,7 km2 již druhým rokem probíhá výzkum adaptace krajiny na klima a sucho. Pole jsou rozčleněna na menší celky, jsou zde nové mokřady a systém monitoringu. Polnosti by měly být automaticky pomocí čidel udržovány v ideálním stavu vlhkosti: při nadměrných srážkách budou vody odváděny, při suchu bude k závlaze použito vody v době hojnosti srážek přečerpané do akumulačních nádrží na výšině pomocí solární energie. Amálie (a další plánované modely) by měly být pilotním řešením ukazujícím co a jak by měla krajina vydržet v roce 2030, 2050 v závislosti na tom, jak bude klimatická změna postupovat s tím, že hrozí zvýšení rozkyvu srážek s delšími obdobími sucha, ale zhruba s obdobnými ročními srážkovými průměry. Pan rektor vyslovil i podporu budování přehrad a sdělil, že výsledky výzkumu modelu Amálie budou dokončeny během jednoho až dvou let. Pan rektor rovněž doložil graf, který ukazoval, že ČR republika zatím nestíhá ani kopírovat klimatické změny, natož je předběhnout.
Předseda spolku Živá voda a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj představil Model Zdoňov (k adaptaci a celoplošné zádrže vody zpracováno 20 km2, krajina s převažujícími pastvinami) a nedávno dokončený Model Křinice (18 km2, krajina s převažující ornou půdou skoro z 90 % odvodněnou melioracemi), studie proveditelnosti a pilotní projekty pro mapování ČR a zhotovení krajinného plánu ČR. Nejprve seznámil přítomné s nejnovějším klimatickým vývojem, který vlivem narušení jet streamů a Golfského proudu omezuje přísun srážek z Atlantiku pro Evropu a zároveň způsobuje častější jižní proudění suchého a extrémně teplého vzduchu nad Evropu z Afriky a střední Asie. Pokud se bude tato situace prohlubovat, mohou se opakovat několikaleté periody extrémního sucha – jako to od r. 2015 do r. 2018. Rok 2018 bylo nejhorší sucho za 100 let (srážky minus 34% pod dlouhodobý normál 1981-2010). Oba zpracované modely umožňují relativně rychle a snadno mapovat a navrhovat potřebné změny krajiny do aplikace QGIS i proškoleným laikům, případně umožňují i triviální mapování laické veřejnosti, což proces dále ohromně zlevní a urychlí. Navrhované změny není nutné monitorovat, jsou povětšinou autonomní a bezúdržbové – nechávají samovolně pracovat gravitaci, slunce a přírodní procesy, jejichž funkčnost je vyzkoušena a prověřena i loňským extrémem. Z hlediska hydrologie se jedná o nezbytnou obnovu základního vodního režimu krajiny, který byl zrušen příliš intenzivním zemědělstvím (neudržitelné utužení a umrtvení půdy, z toho plynoucí vodní i větrná eroze) a scelováním pozemků s tím, že pokud by intenzita úprav byla příliš malá s ohledem na prohloubení klimatickým změn, je možno ji snadno adaptovat zvýšením vodu zadržujících ploch a systémů. Pokud by byl Model Zdoňov a další aplikovány v celé ČR, dostaneme zádrž 10 Orlíků. Náprava porozity ZPF dá dalších 10 Orlíků. V ČR tak je možno zachytit min. 2x tolik vody v ploše krajiny, než bodovou zádrží všech 165 přehrad v ČR celkem a je celkem možné, že realizace Krajinného plánu povede k obnově malého oběhu vody a lepší distribuci horizontálních srážek.
Oba modely zároveň slouží možnosti podle nich snadno a jednotně plánovat změny krajiny kdekoli jinde. Proces se nazývá replikace a jeho záměrem je zhotovení Krajinného plánu ČR. V současné době má Živá voda, z.s, Maiwaldova akademie a Legend Earth připraveno k replikaci 40 lokálních koordinátorů na desítkách území ČR o celkové rozloze min. 2400 km2, čekáme pouze na to, zda SFŽP uvolní slíbený objem prostředků na rozjetí replikace. Do dnešního dne nevyžadovalo výše uvedeného jedinou korunu ze státního rozpočtu. Navrhované řešení umožní státu on-line dohled nad procesem náprav a jeho systematické řízení.
K představeným modelům Zdoňov i Křinice se odvinula poměrně velká a pozitivní diskuze. Paní senátorka Seitlová vyzdvihla přínos projektu zejména v části prací s veřejností a ocenila rozsah záměru.
Pan Malík vyzval senátní komisi Voda – sucho, aby se pokusila podpořit současné aktivity změn legislativy ve prospěch zádrže vody v krajině a aby byla legislativně ošetřena možnost vzniku Krajinného plánu ČR. Požádal rovněž o to, aby se senátní komise Voda – sucho zasadila o systémové řešení nakládání s krajinou a zadržováním vody včetně toho, aby vláda přijala model Zdoňov jako pilotní know-how krajinného plánování a adaptace na klima pro ČR.
Předseda Asociace soukromého zemědělství pan Jaroslav Šebek vysvětlil současnou pozici českého zemědělství a zdůraznil nutnost při řešení změn v krajině počítat co nejvíce s lidmi, kteří o krajinu pečují. Akcentoval při tom podporu rodinných farem a zemědělské hospodaření s lépe vyváženou a více fragmentovanou krajinou. V následné diskuzi k bodu byla přítomnými zdůrazněna negativní role nízkého vztahu zemědělců k půdě v ČR, pachtování a dokonce odkupu půdy cizinci.
Pan Tomáš Hofmeister, vedoucí odboru vodního hospodářství LČR, seznámil přítomné se současnou vodní politikou LČR (Vracíme vodu lesu), která se snaží eliminovat funkce historického systematického odvodnění a zároveň maximálně podporovat vodu zadržující funkce lesních pozemků. Dochází k zádrži a revitalizaci četných vodních prvků všech typů v majetku LČR.
Agrární komora se nedostavila.
Pan František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR seznámil přítomné s tristní situací kalamitního postižení předmětných lesů kůrovcem a nedořešenou situací s kompenzacemi ztrát při výkupu dřeva za poklesu cen dřevní hmoty způsobené jejím přebytkem vlivem kalamity. Upozornil na skutečnost, že obecní a soukromí vlastníci přestávají být schopni finančně krýt ze zákona nutná zalesnění.
Pan Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu ČR upozornil zejména na skutečnost, že navracení organického podílu do půdy vázne na poklesu živočišné výroby a rovněž tak na snižujícím se podílu meziplodin. K problematice eroze na ZPF tvrdil, že ČR je ve ztrátě ornice pod evropským průměrem. Doložil to mapou a údajem, že „průměrná roční ztráta půdy v ČR je 1,65 t/ha (na ZPF 2,51 t/ha). Průměr v EU je 2,46 t/ha. V Rakousku pak 7,19 t/ha (na ZPF 3,97 t/ha).
V obecné diskuzi bylo konstatováno mj. jiné i to, že je nutné krajinné plánování zahrnout i do procesu územního plánu (a komplexních pozemkových úprav) i po vzoru jiných zemí, jako např. Holandska.
Senátoři si pak od panelistů vyžádali souhrnná stanoviska, která bude výstupem z jednání stále senátní komise Voda – sucho.
Nejen za Spolek Živá voda tímto ještě jednou děkujeme přítomným senátorům za čas a jejich snahu podpořit zádrž vody v ČR.
Pan senátor Burian mne vyzval, zda bych zformuloval náš apel pro systémové řešení zádrže vody v ČR. Zde je:
Návrh výstupu Stálé komise Senátu Voda – sucho za spolek Živá voda, z.s., ze dne 18. 9. 2019
Jak řešit adaptaci na klima, národní zájem č. 1?
(výzva pro Senát, sněmovnu a vládu)
Vyzýváme senátní komisi Voda – Sucho, aby oslovila Senát, sněmovnu a vládu ČR k urychlenému řešení adaptace ČR na klimatické ohrožení a boj se suchem pomocí zhotovení Krajinného plánu ČR dle know-how pilotního Modelu Zdoňov, Modelu Křinice a dalších obdobných aktivit pomocí jejich replikace na dostupné území v ČR a převzetí záštity nad tímto řešením, které bude podkladem pro KPÚ, ÚSES, ÚP a POP s důrazem na celoplošnou zádrž vody. Jen tak lze dosáhnout správné a dostatečné zádrže vody v ČR a jen tak lze zajistit udržení maximální funkčnosti stávajících 165 přehrad ČR, které zásobují vodou 50% obyvatelstva ČR.
Vzhledem k vyšší rychlosti klimazměny než adaptace je ale zcela nezbytné, aby stát převzal koordinaci nad výše naznačeným procesem integrace krajiny krajinným plánováním, který se musí stát systémovým tak, aby tempo adaptace srovnalo krok s klimatickou změnou. K zajištění výše uvedeného je nezbytná nejen aktivní spolupráce mezi resorty životního prostředí a zemědělství, ale i konsensus na úrovni vlády a respekt ostatních resortů k závažnosti problému.
Stát proto musí nejen urychleně definovat klimaticky příznivé lesnické i zemědělské postupy s akcentem na retenci vody, ale i ocenit mimoprodukční funkci zemědělské a lesní půdy – zejména retenci (a to s ohledem nejen na zřízení nových opatření v krajině pro zvýšení retence, ale i na jejich dlouhodobou údržbu), aby vlastníci půdy byli motivováni a nápomocni potřebným opatřením.
Pro zvýšení rychlosti adaptace bude rovněž nutné změnit a zrychlit grantová schémata a administraci krajinných grantů přenést nikoli jako dosud na žadatele, ale na státní aparát, k tomu najaté agentury či MAS aj.
Státní dotace, které dosud jsou v rozporu s tímto postupem a podporují tak sucho, odvodňování či snižování retence půdy jejím utužením či ztrátou edafonu nebo vykazují nedostatečný podíl organického substrátu v půdě na ZPF by měly být co nejrychleji zrušeny.
Prosíme zároveň touto cestou Senát, aby podpořil všechny legislativní snahy vedoucí k co největší mitigaci a co nejrychlejší adaptaci ČR na klima pomocí zlepšení stavu krajiny, lesů a odchodu od průmyslového zemědělství, které vysušuje krajinu a vodní zdroje ČR, s přechodem hospodaření v krajině k plné porozitě a tím maximální retenci půdy.
Jiří Malík
Předseda spolku Živá voda, z.s. a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro trvale udržitelný rozvoj
Pozn.:
- Oporu pro výše uvedená opatření lze nalézt ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – konkrétně § 18 a 19, kde je i obecná opora proto, aby se krajina brala jako základ plánování (jen se to neděje.), v zákoně č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jedná se o implementaci Evropské úmluvy o krajině, čímž by došlo k jejímu naplnění, byla schválena v ČR jen formálně
- Krajinný plán by měl být vytvářen pokud možno jednotným systémem jako státní mapové dílo v prostředí GIS (nejlépe ve volně přístupném QGIS) a podle jednotného mapového klíče, který zajistí unifikaci a vysokou rychlost tohoto procesu. Je nezbytné, aby se mapovací práce i konkrétní návrhy změn v krajině prováděly podle jednotné metodiky. V současné chvíli jsou již realizovány dva pilotní projekty podle metodiky „Model Zdoňov“, a to studie proveditelnosti na celoplošnou zádrž vody v povodí Zdoňovského a Bučnického potoka a povodí Křinického potoka na Broumovsku (celkem téměř 40 km2). K replikaci modelu je spolkem a dalšími partnery k dnešnímu dni připraveno dalších asi 2400 km2. Know-how Modelu Zdoňov bude autory předloženo volně k dispozici a vzhledem k tomu, že metodika předpokládá zapojit do mapování (pod dozorem lokálních koordinátorů) i proškolenou veřejnost, může jejím využitím stát ušetřit značné finanční prostředky a hlavně čas.
Zde prezentace Modelu Křinice – prakticky 100% návod na adaptaci krajiny ČR na klima.
0 komentářů