Dovolte mi prosím touto cestou poděkovat Maiwaldově akademii za trvalou podporu našich snah ohledně zádrže vody v krajině. Myslím, že společně začínáme tvořit velmi silný tým, který by mohl dokázat velké věci, ale nepředbíhejme.

Na základě objednávky Maiwaldovy akademie a výběru území panem Školníkem jsme se ujali mapování a zhotovení studie proveditelnosti zádrže vody na celé ploše katastru Křinic (u Broumova) na rozloze přes 18 km čtverečních.

Před dvěma dny se nám po mnoha měsících tvrdé, ale velmi poučné práce podařilo odevzdat studii proveditelnosti Maiwaldově akademii a představit její vizualizaci. Jsme moc rádi, že naše práce byla přijata velmi kladně.

Kdyby nic jiného, Broumovský výběžek se tak před pár dny stal se svým návrhem na celkem cca 40 km čtverečních celoplošné zádrže ve Zdoňově a nyní v Křinicích patrně největším územím na světě s tak komplexním řešením.

Křinice pro nás byly oproti Modelu Zdoňov zásadně tvrdší ořech. Mají mnohem více zornění, mnohem více meliorací, příliš velké lány, obrovskou vodní i větrnou erozi půdy, více vysychajících toků.

Dali jsme do toho všechny naše zkušenosti za mnoho let, včetně akceptace soudobých trendů adaptace na klima a žádoucí transformace zemědělství (s užitím řady metodik ohledně vodní eroze, omezení energie větru pomocí větrolamů, aj.) a doufáme, že se bude náš návrh studie proveditelnosti nápravy krajiny, zádrže vody a protipovodňových opatření líbit – hlavně všem Křinickým i zemědělcům zejména.

Dále jsme vyšli s územního plánu obce či protipovodňových opatření obce, které akcentují ochranu obce před přívalovými povodněmi zejména a požadují řešení minimálně cca 40 % území obce, aby se zde snížilo riziko rychlého odtoku. I tento požadavek jsme studií vyřešili.

Pokud se povede realizace studie v terénu, budou Křinice vzorem nejen pro ČR.

Pro inspiraci, jak napravit celou krajinu, jsme se vraceli i do let kolem 1820 až 1840, kdy se zmapovala dvě zásadní, již použitelná historická mapová díla. Tzv. II. vojenské mapování a Císařský povinný otisk map stabilního katastru. Obě mapová díla slouží i jako podklad našeho projektu, to druhou, pokrývající celý katastr obce, sestavené z 8 mapových listů vám přinášíme („slepených“) tak, jak je běžně neuvidíte. Povšimněte si, o co více i velkých vodních ploch území v minulosti mělo (světle modrá – dnes, šedší modrá – minulost). To samé může vidět i ve výskytu (často podmáčených) luk (světle zelená). Na mapě je velmi dobře vidět lánový charakter obce. Za statky se táhl úzký pruh pole bez ohledu na vrstevnice. I když v té době byl ráz krajiny a krajina samotná dost narušeny, nehrál tvar zemědělského pozemku, při jejich vysoké fragmentaci, tak důležitou roli, protože navíc půda v té době, až na výjimečná období, nebyla tak suchá a bez živin, tj. bez schopnosti vsakovat déšť a sníh. Lánový charakter vlastnické držby však předurčil problém dnešního zemědělství – vodní erozi. To byl jeden ze zásadních problémů, které jsme v území řešili.

Dalšími kroky bude představení návrhu vedení obce a postupné projednávání návrhu s veřejností, kde bude moci každý občan, a zejména vlastníci, uplatnit své připomínky.