Horizontální srážky – potřebujeme každý list, každou travinu k zádrži vod. Zeleň je kropičkou krajiny, i když neprší. Javoří hory, Broumovsko.

Klimatická změna je v současné době největší hrozbou pro osud lidstva. A jelikož se nejde spoléhat jen na omezení světových emisí, je zároveň nutné urychleně napravovat i krajinu zničenou zejména průmyslovým zemědělstvím, aby začala zase jako dřív jímat vodu. To by mohlo vést nejen k „všenápravě“ krajiny, ale i k návratu malého oběhu vody (protože ten velký, z oceánů, je narušen poškozením jet stremů – https://www.netweather.tv/charts-and-data/global-jetstream#2018/11/27/0600Z/jetstream/surface/level/overlay=jetstream/orthographic=-75.73,32.90,409), což spolu s návratem zeleně může vést k významnému chladícímu efektu krajiny. Pokud se to povede zejména v USA, EU a Rusku, můžeme začít chladit planetu již docela citelně.

Proto se naše sdružení Živá voda snažilo předběhnout dobu a připravilo pilotní model „všenápravy“ krajiny – celoplošnou zádrž vody Zdoňovsko. Že jde o revoluční záležitost potvrzuje i europoslanec Pavel Poc, místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, který nad projektem převzal osobní záštitu. V této souvislosti jsem se ho zeptal, jak se dívá na 6. zprávu IPPC, zda je skutečně potřeba silně alarmovat, že pokud se do 12 let klimatická změna neomezí, nastanou nevratné změny?

Pavel Poc k tomu říká: „Bezesporu ano. Existuje řada prací o tom, kdy nastane tak zvaný bod bez návratu, situace, ve které se už planeta překlopí do teplého stavu bez ohledu na to, co uděláme. Každý úspěšný scénář zahrnuje globální změny, které jsou za současné společensko-politické situace jen obtížně realizovatelné. Jestli byl někdy čas na důrazné varování, je to nyní. Záštitu nad „Modelem Zdoňov“ jsem převzal právě proto, jelikož doufám, že by mohl posloužit jako inspirace pro celoevropskou politiku boje se suchem a pomohl by tak i k místnímu zmírnění dopadů klimatické změny.“

Spolek Živá voda představil  „Model Zdoňov“ také na Ministerstvu životního prostředí ČR, konkrétně na odboru ochrany vod. Projekt ve fázi Studie proveditelnosti byl přijat velmi dobře a já osobně oceňuji jak empatický přístup všech zaměstnanců MŽP, kteří se jednání účastnili (byl tu zastoupen i odbor ekologického vzdělávání, ochrana přírody i grantoví experti), tak jejich vysokou erudici a vhled do problému zádrže vody a krajiny. Jde vodařsky říci, že jsme byli na „jedné vlně“ :-). Ředitel odboru ochrany vod Mgr. Lukáš Záruba to shrnul takto: Toto setkání bylo pro všechny obohacující, přinejmenším v některých bodech jsme se vzájemně přiměli k zamyšlení, jak na některé věci nahlížet zcela jinak. A to je vždy přínosné.“ Dále vyslovil přání, abychom do budoucna spolupracovali, a že se pokusí záměru pomoci. Předběžně se účastníci shodli, ještě to musí schválit vedení MŽP, že projekt Zdoňov by mohl být jedním z pilotních projektů pro ČR. Náš Spolek zároveň plánuje, že když půjde všechno dobře, můžeme se stát Národním poradním centrem pro replikaci know-how Modelu Zdoňov.